VenisButechGama-DecorSystem-PoolNokenL’Antic ColonialUrbatek
Košík

Umyvadlové baterie

Vanové baterie

Vanové vestavěné baterie

Vanové stojánkové baterie

Podomítkové sprchové baterie

Nadomítkové termostatické baterie

Podomítkové termostatické baterie

Baterie

Vodovodní baterie jsou podstatnou součástí našich koupelen a kuchyní . Ve velké míře se podílí na kompletním vzhledu interiéru. Většinou se dělí na vodovodní baterie pro umyvadla , sprchy , dřezy, bidety a vany . Vodovodní baterie mají rozmanité tvary a jsou z různě kombinovaného materiálu. Dříve používané kohoutové vodovodní baterie postupně ustoupily praktičtějším a více úspornějším pákovým vodovodním bateriím. Univerzální vodovodní baterie se stále zřetelněji specializují a jejich funkce se často doplňují.

Vodovodní baterie patří mezi základní vybavení každé moderní koupelny a kuchyně . Při výběru baterie se rozhodujeme podle jejího využití. To znamená, zda potřebujeme vanovou, umyvadlovou , sprchovou , kuchyňskou dřezovou nebo bidetovou baterii.

Nejjednodušší vodovodní baterii můžeme popsat jako dvojici kohoutků na teplou a studenou vodu spojenou do jediného hrdla.

Porcelanosa grupo vyrábí vodovodní baterie s velmi dobrou funkčnosti, zajímavým a originálním vzhledem a také s technickou inovací s použitím pokročilých technologií.


Něco z historie baterií

Vodovodní baterie jsou koncovým prvkem na cestě vody od pramene třeba až z hor nebo jezera k člověku, pro kterého je voda a vzduch nejdůležitější životní esencí.

Předchůdci dnešních vodovodních baterií jsou známy už od starověku. Kolem osmnáctého století před naším letopočtem byla v Babylnu kodifikována soustava vodních zařízení, včetně mnoha přívodních potrubí.

Také je známo, že staří Řekové znali sprchu , používali speciální umyvadla a vany na mytí vlasů či chodidel a byli vůbec s kulturou těla na vysoké úrovni. V době vrcholu řecké civilizace se už však setkáváme s teplými koupelemi, vanami a bazény ve většině domů.

V Evropě ve středověku obecně upadla úroveň hygieny. Pro osobní hygienu člověka nebyl udělován samostatný prostor.

V době renesance se lidé myli v ložnici v umyvadlech, kterým říkali lavabo, což byl nábytek s poličkami a deskou, na které stálo cínové nebo keramické umyvadla . Nad ním visela nádrž na vodu s výpustním kohoutkem a pod ním v uzavřené skříňce vědro na špinavou vodu.

Zlom nastal až v polovině osmnáctého století, když se lidé pozvolna začali o svou hygienu více starat.

V domácnostech se začínali objevovat dřevěné vany a umyvadla , které sloužily k očistě těla celé rodiny. Časem se objevili vany z plechu, které vyráběli klempíři z mnoha plechových dílů, měděné vany které byly samozřejmě drahé a používali je lidé z bohatších vrstev. Voda se do vany nalévala vědry, takže zde nic jako kohoutky nebo vodovodní baterie neexistovalo. Takové vany pouze měli výpustní dřevěné kohouty.

Mnoho let se uplatňovaly vodovodní baterie se dvěma kohouty - jeden pro studenou a druhý pro teplou vodu. To se neměnilo až do roku 1937, kdy Američan Alfred Moen vynalezl jednopákovou vodovodní baterii. Do výroby se mu s ní ale podařilo prorazit později, až v roce 1947. Předtím v roce 1945 navrhl Landis Perry první na světě kulový uzávěr pro vodovodní baterie, jehož cílem bylo dostatečně zajistit směsný průtok a jeho plynulou kontrolu, přičemž mechanismus byl docela jednoduchý, účinný a dobře těsnící. Perry tento vynález patentoval roku 1952.

O nějakou dobu později byly představeny vodovodní baterie s keramickou kartuší a keramickým těsněním, které se hojně užívají dodnes. Oproti dřívějším gumovým mají mnohem větší životnost a lepší těsnění. V nedávné minulosti přišly vynálezy jako filtry zabudované do vodovodní baterie redukující obsah chlóru, olova a bublinek ve vodě, zabudované nastavitelné spršky, také vodovodní baterie navržené pro tělesně postižené osoby nebo elektronicky ovládané vodovodní baterie.


Rozdělení vodovodních baterií dle umístění:

  • umyvadlove vodovodní baterie,
  • sprchove vodovodní baterie,
  • dřezove vodovodní baterie,
  • bidetove vodovodní baterie,
  • vanove vodovodní baterie.

Rozdělení dle montáže:

  • nástěnné vodovodní baterie,
  • podomítkové vodovodní baterie,
  • stojánkové vodovodní baterie.

Rozdělení dle funkčností:

  • kohoutkové vodovodní baterie,
  • pákové vodovodní baterie,
  • termostatické vodovodní baterie,
  • bezdotykové vodovodní baterie,
  • vodovodní baterie s časovým uzávěrem.

Konstrukce vodovodních baterií

Konstrukce vodovodní baterie od různých výrobců se příliš neliší a je velmi úzce spojená s technologií výroby. V dnešní době stále převládá odlévaná z mosazi a s její následnou povrchovou úpravou.


Kartuš

Je jednou z nejdůležitějších částí vodovodní baterie, obstarává míchání teplé a studené vody a regulaci toku vjednom. Má válcovitý tvar a nejběžnější průměry jsou od 25 do 60 mm. Princip funkce kartuše je takový, že dva jemně vybroušené keramické disky s otvory se vzájemně otáčí a podle toho, jak se jejích otvory překrývají, se řídí výsledný průtok a teplota vody.

V současnosti je nejrozšířenější kartuš z keramiky, protože snižuje hlučnost, je nejodolnější a nejspolehlivější. Starší typy vodovodních baterií využívaly i jiné systémy míchání vody než keramickou kartuši, například kovovou kouli v lůžku, která byla zatěsněna gumovým těsněním. Toto řešení bylo méně spolehlivé a způsobovalo kratší životnost vodovodní baterie.


Perlátor

Perlátor je jako ústí vodovodní baterie, ze kterého proudí voda ven. Jeho hlavní funkcí je usměrnění proudu vody vycházejícího z vodovodní baterie a její obohacení o vzduch za účelem snížení spotřeby vody. Jsou speciální typy perlátorů, které mají další funkce, například:

  • omezení průtoku vodovodní baterie,
  • nastavení směru výtoku vodovodní baterie,
  • antivápenné perlátory vodovodní baterie.

Vodní brzda

Vodní brzda v první fázi otevírá páku vodovodní baterie do polohy, která propustí jen omezený tok vody, který ale bez problémů stačí na běžné umytí. Chceme-li průtok zvýšit, je zapotřebí překonat odpor brzdy vodovodní baterie.


Termostatické vodovodní baterie

Termostatické vodovodní baterie zabezpečují přesné namíchání požadované teploty v krátkém čase a tím snižují spotřebu vody, která se plýtvá při vypouštění. Funkce termostatické vodovodní baterie je založena na jedné z vlastností materiálů s tvarovou pamětí. Využívá dvou tlakových pružin - jedné běžné ocelové a druhé ze speciální slitiny, které přes pohyb šoupátka ovládají přívod teplé a studené vody. Nastavením předpětí pomocí regulátoru lze nastavit požadovanou teplotu. Stlačená pružina vždy reaguje na teplotu smíšené vody. Zvýšením teploty se roztahuje a uzavírá přívod teplé vody pohybem šoupátka a naopak otevírá při snížení teploty pod hodnotu zvolenou nastavením.

Termostatické vodovodní baterie většinou jsou nedoceněné z důvodu neznalosti jejich nesporných výhod, které spočívají nejen v pohodlí používání, ale hlavně v úspoře vody a energie. Další plus pro termostatické vodovodní baterie je bezpečnost a to hlavně pro rodiny s dětmi. Termostatické baterie mají bezpečnostní dětskou pojistku proti opaření. Termostatické baterie také fungují na principu míchání teplé a studené vody.


Nové trendy

Významnou inovaci posledních let představuje především užití jednodotykových, bezdotykových a senzorových vodovodních baterií. Své uplatnění našly především ve veřejných budovách a sociálních zařízeních, kde je jejich hlavní výhodou zvýšená hygienická úroveň. Pomalu narůstá užívání filtrů vstupní vody, které prodlužují životnost vodovodních baterií.

V budoucnu lze očekávat nástup nových technologií pro úpravu povrchů. V současnosti je to například technologie PVD.


Pochromování

Pochromování je nejběžnější povrchovou úpravou vodovodních baterií - asi 87%. Tělo takové vodovodní baterie, obvykle vyrobené z mosazi, je pochromováno velmi tenkou vrstvou chrómu s tloušťkou pouze 0,3 -0,5 mikrometru. Chrom se dá nanášet na různé materiály. Třeba ovládací páky bývají u některých výrobců z plastu s tou výhodou, že páka není studená na dotek jako kov a je samozřejmě také levnější ve výrobě.

Lesklého a matného chromového povrchu se dosahuje speciálním galvanickým nanášením chrómu. Povrch velmi dobře odolává opotřebení a korozi.


Nerezová ocel

Nerezová ocel má matný povrch. Jedná se o materiál velmi odolný vůči korozi, opotřebení, chemickému působení a vysokým teplotám. Nerezová ocel se často používá ve zdravotnictví, neboť u ní lze dosáhnout až skoro sterilní čistoty.

Využití nerezové oceli u vodovodních baterií je ekologicky šetrnější a má vyšší životnost. Nerezová ocel je také stoprocentně recyklovatelná a samotná výroba méně ohrožuje životní prostředí.